Shell: Ropa za každou cenu

Kampaň Amnesty International

Falešná tvrzení Shellu o únicích ropy v deltě Nigeru odhalena

Firma Shell manipulovala s vyšetřováním úniku ropy v Nigérii a její tvrzení o ropném znečištění v regionu jsou velmi podezřelá a často nepravdivá, říká nový report Amnesty International a Centra pro životní prostředí, lidská práva a rozvoj (CEHRD).

Nová výzkumná zpráva AI a CEHRD, která byla zveřejněna ve čtvrtek 7. listopadu, odhaluje specifické případy, ve kterých Shell nesprávně informoval o příčinách úniků ropy, velikosti ropné skvrny nebo o rozsahu a přiměřenosti úklidových opatření.

„Shell není upřímný ohledně devastace způsobené jeho činností v deltě Nigeru. Tento nový důkaz ukazuje, že tvrzením Shellu o únicích ropy nelze věřit,“ prohlásila Audrey Gaughranová, ředitelka Oddělení pro globální záležitosti Amnesty International.

Nové analýzy od nezávislého znalce zjistily, že tzv. oficiální zprávy o vyšetřování příčiny úniků ropy v deltě Nigeru mohou být „velmi subjektivní, zavádějící a naprosto falešné.“

Zpráva upozorňuje na systémové nedostatky ve způsobu, jakým jsou příčina úniku ropy a velikost ropné skvrny určeny – včetně některých výrazných chyb ve velikostech skvrn, které jsou zaznamenány jako uniklé.

Důsledky pro postižené komunity jsou zničující a mohou vést k přijetí pouze malé nebo dokonce žádné kompenzace.

Ropné společnosti by měly podporovat svá tvrzení plně nezávislými důkazy. Důkazy, které existují, jsou stále pevně pod jejich kontrolou.

„Zdá se, že Shell svaluje vinu na ostatní na základě zpráv o vyšetřování, které v některých případech nejsou v podstatě nic jiného, než pochybným svazkem,“ prohlásil Styvn Obodoekwe, ředitel programů CEHRD.

Na žádost Amnesty International a CEHRD posoudila firma Accufacts, nezávislý americký specialista na ropovody, řadu zpráv o vyšetřování úniku ropy, stejně tak jako odpovědi ropných společností operujících v deltě Nigeru a Nigerijské národní agentury pro ropné skvrny.

Firma odhalila případy, ve kterých se uvedená příčina úniku ropy zdála být nesprávně přisuzována sabotáži. V mnoha dalších případech byla sabotáž uvedena jako příčina, ačkoli existovalo pouze málo nebo neexistovala dokonce žádná zaznamenaná data podporující toto tvrzení.

Celkově došel Accufacts k závěru, že řada oficiálních zpráv o vyšetřování byla „technicky neúplná“ a ostatní „vypadala, že slouží dalšímu programu, který je řízen více politikou, než vědou“.

Nigerijské regulační orgány jsou nedostatečně vybavené, mají nízký dohled nebo kontrolu nad procesem vyšetřování a jsou závislé na ropných společnostech v jeho provádění.

V jednom z incidentů vyslala regulační agentura jako svého výhradního zástupce pro vyšetřování úniku ropy studenta.

„Jedná se o systém, který je široce otevřený ke zneužití, a toto zneužívání skutečně nastává. Neexistuje nikdo, kdo by ropné společnosti napadl, ani téměř žádný způsob, jak nezávisle ověřit, co říkají. Ve skutečnosti je to 'věřte nám – jsme velká společnost',“ prohlásila Gaughranová.

Shell od roku 2011 učinil několik vylepšení svých vyšetřovacích zpráv včetně doplnění snímků ropných skvrn na svých webových stránkách. Závažné nedostatky však stále přetrvávají včetně nedostatků v základních důkazech použitých při přisouzení úniků ropy sabotážím.

Informace uvedené ve zprávách o vyšetřování úniku ropy určují, zda jsou ropné společnosti povinny platit postiženým komunitám odškodnění. Navzdory vážným nedostatkům jsou zprávy při soudních sporech citovány jako důkaz.

Amnesty International a CEHRD našly důkaz o tom, že Shell změnil oficiálně zaznamenanou příčinu úniku ropy poté, co vyšetřování skončilo. V dalším z incidentů tajně natočené video z vyšetřování ukazuje, jak se úředníci Shellu a regulační agentura snaží podkopat důkazy přesvědčováním členů společenství o tom, že vyšetřovací tým nepřisuzuje příčinu úniku ropy poruše zařízení.

Video záběry úniku ropy v oblasti Bodo z roku 2008 zhodnocené firmou Accufacts dokazují, že Shell vážně podcenil velikost ropné skvrny.

Oficiální zpráva o vyšetřování Shellu uvádí, že uniklo celkem 1 640 barelů ropy, ostatní důkazy však ukazují na množství alespoň šedesátkrát vyšší. Ke stovkám úniků ropy dochází v Nigérii každý rok, což způsobuje značné škody na životním prostředí, ničí živobytí obyvatel a vážně ohrožuje lidské zdraví. Tyto úniky jsou způsobeny korozí, špatnou údržbou ropné infrastruktury a poruchou zařízení, stejně tak jako sabotážemi a krádežemi ropy.

Shell opakovaně svým investorům, zákazníkům a médiím tvrdil, že sabotáže a krádeže stály za drtivou většinou úniků ropy. Fakta však toto tvrzení nepodporují.

„Místo toho, aby Shell v případě úniku ropy v Nigérii usedl na lavici obžalovaných, začíná se chovat jako soudce a porota. Jsou to místní komunity, které trpí doživotním trestem spolu s jejich půdou a živobytím, které je zničeno znečištěním,“ prohlásila Gaughranová.

„Shell a ostatní ropné společnosti mluví o sabotážích a krádežích v deltě Nigeru jako by se tím zříkaly odpovědnosti. Delta Nigeru je jediným místem na světě, kde se společnosti drze přiznávají k masivnímu ropnému znečištění svou činností a zároveň tvrdí, že to není jejich vina.“

„Téměř kdekoli jinde by byly napadeny, proč udělaly tak málo, aby tomu zabránily.“

„Tvrzení Shellu o tom, kolik ropy uniklo z důvodu sabotáže a krádeže, jsou stále více zpochybňována. V červnu 2013 holandská agentura zjistila, že výroky ropného giganta byly založeny na sporných důkazech a chybných vyšetřováních.“

„Jak se tvrzení Shellu o sabotážích a krádežích dostává pod jeho kontrolu, příběh společnosti se mění – nyní se doslýcháme více o nelegální rafinaci jako příčině ropného znečištění. Shell tak znovu dostává skutečný problém pod svou PR ochranu,“ prohlásil Obodoekwe.

„Nelegální rafinace způsobuje znečištění, Shell však nemůže tvrdit, že se v konkrétních případech objevuje, dokud nepředloží spolehlivý důkaz.“ Zpráva uvádí, že ropné společnosti by měly být právně odpovědné za selhání v přijetí účinných opatření na ochranu svých systémů včetně ochrany před sabotáží.

Amnesty International a CEHRD vyzývají ropné společnosti, aby zveřejnily všechny zprávy o vyšetřování, související fotografie a videa. Musí poskytnout ověřitelný důkaz o příčině a poškození zasaženého prostoru.

Nigerijská vláda musí rovněž výrazně posílit kapacitu regulačních orgánů včetně poskytnutí většího rozpočtu pro jejich činnost.

Proč se delta Nigeru topí v ropě?

Shell: Ropa za každou cenu

Dva úniky ropy na území Bodo zamořily oblast, kde žije 69 000 obyvatel.

V Nigérii, v oblasti delty řeky Nigeru, dochází k rozsáhlým únikům ropy, které ničí životy tisíců obyvatel a desítky hektarů půdy a vodních ploch. Hlavní těžební společností je zde firma Shell. Výzkum Amnesty International ukázal, že navzdory prohlášením Shellu vede činnost této firmy v deltě Nigeru k porušování lidských práv. Amnesty International proto vyzývá společnost Shell k zaplacení 1 miliardy amerických dolarů jako prvotního vkladu do fondu na vyčištění zasažených míst.

I přesto, že byl Shell, na základě protestů místních obyvatel nucen zastavit v roce 1993 svou aktivní činnost v deltě Nigeru, systém potrubí stále pokrývá celé území a úniky ropy jsou vážným problémem. Obyvatelé se už nemohou živit rybolovem ani zemědělstvím, dýchají znečištěný vzduch. 75 % venkovských obyvatel nemá přístup k pitné vodě.

Jedním z mnoha případů, na které AI poukazuje, jsou dva úniky ropy na území Bodo v regionu Ogoniland z roku 2008. Shellu trvalo poprvé 72 a podruhé 77 dní než závadu opravil a proto došlo k obrovskému zamoření polí a rybníků v oblasti kde žije 69 000 obyvatel. Tři roky po této havárii nedošlo k nápravě a území nebylo vyčištěno.

Shell v číslech

  • Podle expertů, vytékalo 4 000 barelů (kolem 470 000 litrů) ropy denně.
  • V srpnu 2008 vytékala ropa z ropovodu kolem města Bodo minimálně 10 týdnů.
  • Ropné znečištění ovlivnilo život 69 000 obyvatel.
  • Ceny ryb se před znečištěním pohybovaly kolem 0,35 dolarů.
  • Po znečištění se ceny ryb pohybují mezi 1,95 a 3,25 dolary.
  • V roce 2009 nabídla společnost Shell ropou zasažené komunitě Bodo čítající 69 000 lidí 50 pytlů rýže, 50 pytlů fazolí, 50 krabic mléka, cukru a rajčat a 50 krabic oleje.
  • Zisk Shellu se v roce 2010 zdvojnásobil – z 9,8 miliard na 18,6 miliard dolarů.
  • Kolem 73 % ropovodů v Nigérii mělo být vyměněno už před 10 lety.

Spravedlnost pro obyvatele území Bodo

„Všechny ryby, všechna jezera jsou znečištěna, takže nemůžete chodit na ryby.“ Podívejte se na další příběhy…

Obyvatelé území Bodo zasaženého rozsáhlými úniky ropy z roku 2008 se několik let domáhali spravedlnosti u nigerijských soudů. Bez úspěchu. V dubnu 2011 se proto rozhodli předložit své požadavky na kompenzace od firmy Shell britským soudům. Krátce na to Shell souhlasil s formálním uznáním odpovědnosti za úniky ropy v rámci britské jurisdikce.

Britský právník, zastupující Bodo komunitu, uvedl k rychlé reakci Shellu po převzetí případu soudy Velké Británie: „Toto je jeden z nejničivějších úniků ropy, který svět kdy viděl. Nikdo by si ho nevšiml, pokud bychom Shell nezažalovali v této zemi.“

Když Amnesty International (AI)požádala Shell, aby se vyjádřil ke svému selhání na území Bodo, společnost uvedla, že, vzhledem k soudnímu řízení ve Velké Británii, jehož předmětem jsou úniky ropy v Bodo, není schopna odpovědět. Shell prohlásil, že při řešení problémů na území Bodo čelí překážkám v podobě sabotáží. S tímto tvrzením však Amnesty International a její partnerská nigerijská organizace důrazně nesouhlasí.

Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo.

„Shell často říká, že většina úniků ropných látek je způsobena sabotážemi,“ uvedl Aster van Kregten, výzkumník AI v Nigérii. „Tento argument naprosto odmítají místní komunity i neziskové organizace. Upozorňují přitom na skutečnost, že proces shromažďování údajů o únicích ropy je chybný. Dokonce i v případě oblasti Bodo, kde Shell uznal svoji chybu, stále používá tato firma sabotáže jako výmluvu pro svá selhání.“ Nigerijské zákony a předpisy firmám ukládají povinnost zajistit kompenzace komunitám postiženým únikem ropy pouze pokud důvodem úniku není sabotáž.

Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo. Obyvatelé území Bodo stále čekají na vyčištění a odškodnění. Důsledky úniku ropy nebyly nikdy důkladně prozkoumány. Nikdo z Bodo komunity dosud nedostal odškodnění za ztráty způsobené únikem ropy. Obyvatelé rovněž netuší, zda a jestli vůbec bude území vyčištěno. Jeden rybář řekl: „Říkají nám, Shell přijde brzo, ale Shell nepřichází. Nikoho z firmy Shell jsem tady nikdy neviděl.“

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) odhadl rehabilitaci území delty Nigeru na 25 let a zdůraznil, že musí být zřízen speciální fond s částkou 1 miliardy dolarů, aby bylo možné zahájit plošné čištění. Uvedl rovněž, že firma Shell již několik let selhává ve vyčištění celé oblasti od ropných skvrn. I přesto, že značnou část odpovědnosti za dlouhotrvající porušování lidských práv v deltě řeky Nigeru nese i nigerijská vláda, ze zprávy UNEP je jasné, že podstatná část odpovědnosti leží na společnosti Shell.

Amnesty International proto vyzývá firmu Shell k uznání odpovědnosti za dopady znečištění ropou v deltě Nigeru a k:

  • Příspěvku celkové částky 1 miliardy amerických dolarů jako počátečního vkladu potřebného k vytvoření nezávislého fondu na vyčištění zamořeného území Ogonů.
  • Komplexnímu vyčištění všech ropných skvrn a poškozeného životního prostředí v Bodo, a to ve spolupráci s místní komunitou.
  • Transparentnímu vyhodnocení všech provozních postupů v deltě Nigeru, mimo jiné s ohledem na čistící procesy, vyšetření úniků ropy, konzultací s místní komunitou a finančních kompenzací.
  • Aktivní spolupráci při posuzování dalších případů znečištění životního prostředí ropnými látkami po celém území těžebních oblastí v deltě Nigeru, podobně jako u studie UNEP.
  • Zaplacení spravedlivých a odpovídajících kompenzací všem zasaženým komunitám.