Shell: Ropa za každou cenu

Shell: Ropa za každou cenu

Dva úniky ropy na území Bodo zamořily oblast, kde žije 69 000 obyvatel.

V Nigérii, v oblasti delty řeky Nigeru, dochází k rozsáhlým únikům ropy, které ničí životy tisíců obyvatel a desítky hektarů půdy a vodních ploch. Hlavní těžební společností je zde firma Shell. Výzkum Amnesty International ukázal, že navzdory prohlášením Shellu vede činnost této firmy v deltě Nigeru k porušování lidských práv. Amnesty International proto vyzývá společnost Shell k zaplacení 1 miliardy amerických dolarů jako prvotního vkladu do fondu na vyčištění zasažených míst.

I přesto, že byl Shell, na základě protestů místních obyvatel nucen zastavit v roce 1993 svou aktivní činnost v deltě Nigeru, systém potrubí stále pokrývá celé území a úniky ropy jsou vážným problémem. Obyvatelé se už nemohou živit rybolovem ani zemědělstvím, dýchají znečištěný vzduch. 75 % venkovských obyvatel nemá přístup k pitné vodě.

Jedním z mnoha případů, na které AI poukazuje, jsou dva úniky ropy na území Bodo v regionu Ogoniland z roku 2008. Shellu trvalo poprvé 72 a podruhé 77 dní než závadu opravil a proto došlo k obrovskému zamoření polí a rybníků v oblasti kde žije 69 000 obyvatel. Tři roky po této havárii nedošlo k nápravě a území nebylo vyčištěno.

Shell v číslech

• Podle expertů, vytékalo 4 000 barelů (kolem 470 000 litrů) ropy denně.
• V srpnu 2008 vytékala ropa z ropovodu kolem města Bodo minimálně 10 týdnů.
• Ropné znečištění ovlivnilo život 69 000 obyvatel.
• Ceny ryb se před znečištěním pohybovaly kolem 0,35 dolarů.
• Po znečištění se ceny ryb pohybují mezi 1,95 a 3,25 dolary.
• V roce 2009 nabídla společnost Shell ropou zasažené komunitě Bodo čítající 69 000 lidí 50 pytlů rýže, 50 pytlů fazolí, 50 krabic mléka, cukru a rajčat a 50 krabic oleje.
• Zisk Shellu se v roce 2010 zdvojnásobil – z 9,8 miliard na 18,6 miliard dolarů.
• Kolem 73 % ropovodů v Nigérii mělo být vyměněno už před 10 lety.

Spravedlnost pro obyvatele území Bodo

„Všechny ryby, všechna jezera jsou znečištěna, takže nemůžete chodit na ryby.“ Podívejte se na další příběhy…

Obyvatelé území Bodo zasaženého rozsáhlými úniky ropy z roku 2008 se několik let domáhali spravedlnosti u nigerijských soudů. Bez úspěchu. V dubnu 2011 se proto rozhodli předložit své požadavky na kompenzace od firmy Shell britským soudům. Krátce na to Shell souhlasil s formálním uznáním odpovědnosti za úniky ropy v rámci britské jurisdikce.

Britský právník, zastupující Bodo komunitu, uvedl k rychlé reakci Shellu po převzetí případu soudy Velké Británie: „Toto je jeden z nejničivějších úniků ropy, který svět kdy viděl. Nikdo by si ho nevšiml, pokud bychom Shell nezažalovali v této zemi.“

Když Amnesty International (AI)požádala Shell, aby se vyjádřil ke svému selhání na území Bodo, společnost uvedla, že, vzhledem k soudnímu řízení ve Velké Británii, jehož předmětem jsou úniky ropy v Bodo, není schopna odpovědět. Shell prohlásil, že při řešení problémů na území Bodo čelí překážkám v podobě sabotáží. S tímto tvrzením však Amnesty International a její partnerská nigerijská organizace důrazně nesouhlasí.

Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo.

„Shell často říká, že většina úniků ropných látek je způsobena sabotážemi,“ uvedl Aster van Kregten, výzkumník AI v Nigérii. „Tento argument naprosto odmítají místní komunity i neziskové organizace. Upozorňují přitom na skutečnost, že proces shromažďování údajů o únicích ropy je chybný. Dokonce i v případě oblasti Bodo, kde Shell uznal svoji chybu, stále používá tato firma sabotáže jako výmluvu pro svá selhání.“ Nigerijské zákony a předpisy firmám ukládají povinnost zajistit kompenzace komunitám postiženým únikem ropy pouze pokud důvodem úniku není sabotáž.

Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo. Obyvatelé území Bodo stále čekají na vyčištění a odškodnění. Důsledky úniku ropy nebyly nikdy důkladně prozkoumány. Nikdo z Bodo komunity dosud nedostal odškodnění za ztráty způsobené únikem ropy. Obyvatelé rovněž netuší, zda a jestli vůbec bude území vyčištěno. Jeden rybář řekl: „Říkají nám, Shell přijde brzo, ale Shell nepřichází. Nikoho z firmy Shell jsem tady nikdy neviděl.“

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) odhadl rehabilitaci území delty Nigeru na 25 let a zdůraznil, že musí být zřízen speciální fond s částkou 1 miliardy dolarů, aby bylo možné zahájit plošné čištění. Uvedl rovněž, že firma Shell již několik let selhává ve vyčištění celé oblasti od ropných skvrn. I přesto, že značnou část odpovědnosti za dlouhotrvající porušování lidských práv v deltě řeky Nigeru nese i nigerijská vláda, ze zprávy UNEP je jasné, že podstatná část odpovědnosti leží na společnosti Shell.

Amnesty International proto vyzývá firmu Shell k uznání odpovědnosti za dopady znečištění ropou v deltě Nigeru a k:

• Příspěvku celkové částky 1 miliardy amerických dolarů jako počátečního vkladu potřebného k vytvoření nezávislého fondu na vyčištění zamořeného území Ogonů.
• Komplexnímu vyčištění všech ropných skvrn a poškozeného životního prostředí v Bodo, a to ve spolupráci s místní komunitou.
• Transparentnímu vyhodnocení všech provozních postupů v deltě Nigeru, mimo jiné s ohledem na čistící procesy, vyšetření úniků ropy, konzultací s místní komunitou a finančních kompenzací.
• Aktivní spolupráci při posuzování dalších případů znečištění životního prostředí ropnými látkami po celém území těžebních oblastí v deltě Nigeru, podobně jako u studie UNEP.
• Zaplacení spravedlivých a odpovídajících kompenzací všem zasaženým komunitám.

© 2012 Amnesty International Česká republika