Podle expertů, vytékalo 4 000 barelů (kolem 470 000 litrů) ropy denně.
© Kadir van Lohuizen/NOOR
V srpnu 2008 vytékala ropa z ropovodu kolem města Bodo minimálně 10 týdnů. Ropné znečištění ovlivnilo život 69 000 obyvatel.
© Kadir van Lohuizen/NOOR
Ceny ryb se před znečištěním pohybovaly kolem 0,35 dolarů. Po znečištění se ceny ryb pohybují mezi 1,95 a 3,25 dolary.
© REUTERS/Akintunde Akinleyet
V roce 2009 nabídl Shell zasažené komunitě čítající 69000 lidí 50 pytlů rýže, 50 pytlů fazolí, 50 krabic mléka, cukru a rajčat a 50 krabic oleje.
© Amnesty International
Zisk Shellu se v roce 2010 zdvojnásobil – z 9,8 miliard na 18,6 miliard dolarů. Kolem 73 % ropovodů v Nigérii mělo být vyměněno už před 10 lety.
© Kadir van Lohuizen/NOOR
Dva úniky ropy na území Bodo zamořily oblast, kde žije 69 000 obyvatel.
V Nigérii, v oblasti delty řeky Nigeru, dochází k rozsáhlým únikům ropy, které ničí životy tisíců obyvatel a desítky hektarů půdy a vodních ploch. Hlavní těžební společností je zde firma Shell. Výzkum Amnesty International ukázal, že navzdory prohlášením Shellu vede činnost této firmy v deltě Nigeru k porušování lidských práv. Amnesty International proto vyzývá společnost Shell k zaplacení 1 miliardy amerických dolarů jako prvotního vkladu do fondu na vyčištění zasažených míst.
I přesto, že byl Shell, na základě protestů místních obyvatel nucen zastavit v roce 1993 svou aktivní činnost v deltě Nigeru, systém potrubí stále pokrývá celé území a úniky ropy jsou vážným problémem. Obyvatelé se už nemohou živit rybolovem ani zemědělstvím, dýchají znečištěný vzduch. 75 % venkovských obyvatel nemá přístup k pitné vodě.
Jedním z mnoha případů, na které AI poukazuje, jsou dva úniky ropy na území Bodo v regionu Ogoniland z roku 2008. Shellu trvalo poprvé 72 a podruhé 77 dní než závadu opravil a proto došlo k obrovskému zamoření polí a rybníků v oblasti kde žije 69 000 obyvatel. Tři roky po této havárii nedošlo k nápravě a území nebylo vyčištěno.
„Všechny ryby, všechna jezera jsou znečištěna, takže nemůžete chodit na ryby.“
Podívejte se na další příběhy…
Obyvatelé území Bodo zasaženého rozsáhlými úniky ropy z roku 2008 se několik let domáhali spravedlnosti u nigerijských soudů. Bez úspěchu. V dubnu 2011 se proto rozhodli předložit své požadavky na kompenzace od firmy Shell britským soudům. Krátce na to Shell souhlasil s formálním uznáním odpovědnosti za úniky ropy v rámci britské jurisdikce.
Britský právník, zastupující Bodo komunitu, uvedl k rychlé reakci Shellu po převzetí případu soudy Velké Británie: „Toto je jeden z nejničivějších úniků ropy, který svět kdy viděl. Nikdo by si ho nevšiml, pokud bychom Shell nezažalovali v této zemi.“
Když Amnesty International (AI)požádala Shell, aby se vyjádřil ke svému selhání na území Bodo, společnost uvedla, že, vzhledem k soudnímu řízení ve Velké Británii, jehož předmětem jsou úniky ropy v Bodo, není schopna odpovědět. Shell prohlásil, že při řešení problémů na území Bodo čelí překážkám v podobě sabotáží. S tímto tvrzením však Amnesty International a její partnerská nigerijská organizace důrazně nesouhlasí.
Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo.
„Shell často říká, že většina úniků ropných látek je způsobena sabotážemi,“
uvedl Aster van Kregten, výzkumník AI v Nigérii. „Tento argument naprosto odmítají místní komunity i neziskové organizace. Upozorňují přitom na skutečnost, že proces shromažďování údajů o únicích ropy je chybný. Dokonce i v případě oblasti Bodo, kde Shell uznal svoji chybu, stále používá tato firma sabotáže jako výmluvu pro svá selhání.“
Nigerijské zákony a předpisy firmám ukládají povinnost zajistit kompenzace komunitám postiženým únikem ropy pouze pokud důvodem úniku není sabotáž.
Ani po třech letech od prvního z těchto dvou úniků ropy, které AI podrobně sledovala, se nic nezměnilo. Obyvatelé území Bodo stále čekají na vyčištění a odškodnění. Důsledky úniku ropy nebyly nikdy důkladně prozkoumány. Nikdo z Bodo komunity dosud nedostal odškodnění za ztráty způsobené únikem ropy. Obyvatelé rovněž netuší, zda a jestli vůbec bude území vyčištěno. Jeden rybář řekl: „Říkají nám, Shell přijde brzo, ale Shell nepřichází. Nikoho z firmy Shell jsem tady nikdy neviděl.“
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) odhadl rehabilitaci území delty Nigeru na 25 let a zdůraznil, že musí být zřízen speciální fond s částkou 1 miliardy dolarů, aby bylo možné zahájit plošné čištění. Uvedl rovněž, že firma Shell již několik let selhává ve vyčištění celé oblasti od ropných skvrn. I přesto, že značnou část odpovědnosti za dlouhotrvající porušování lidských práv v deltě řeky Nigeru nese i nigerijská vláda, ze zprávy UNEP je jasné, že podstatná část odpovědnosti leží na společnosti Shell.
© 2012 Amnesty International Česká republika
